Zdarec lidičky. Zima jako roční doba sice ještě není, ale teploty se už někdy skutálejí k nule a někdy i trochu pod ní. U nás i dokonce už občas trochu sněží. Vím, že je tady několik bosáků, co to dávaj celoročně už řadu let a proto bych se chtěl zeptat na pár rad. Tá zmrzlá země a hlavne sníh, i když ho ješte tak moc není, mě už docela mrazí a bos toho snesu jenom několik minut a pak musim honem domů. Proto když není mokro, nosím sandály a ponožky. Není to zrovna IN, ale to je mě fuk, takhle mi to teplotově vyhovuje, nemám zmáčkle prsty a nohy se nepotí. Zavřenou botu už nechci a nevím, jak to budu dělat, když napadá hodně sněhu, nebo až se pak bude topit. Zajímalo by mě, že jak to děláte vy vytrvalci, když chodíte v zimě bosi třeba i do zasněženého města a tak různě. Jak dlouho jste si na to zvykali? Nemyslím na reakce lidí, ale na tu zimu, dotek chodidel se sněhem, mínusové teploty a tak. Od jara jsem až do půlky listopadu chodil bos metodou "pořád a všude" a od bot sem si hodně odvyk a teď mi na nohou dosti vadí, takže mně to počasí teď štve že mě v tom takhle brání, víc než moje máma, když si na můj bosý styl ješte nechtěla zvyknout. Ale dospělému moc nezakáže, hlavně pokud vím co dělám. Mámu sem přesvědčil, ať tolik neprudí, ale počasí asi neuprosím, ať tolik nestudí. Díky předem za každé cené rady. |
Dlouho nikdo neodpovídá, tak se pokusím k tomu něco napsat. I když nevím, jestli zrovná já tady můžu radit. Nejsem úplně ortodoxní 24/7, boty si občas vezmu buď ze společenských důvodů (zřídka), nebo i když víc mrzne - k tomu ale nedošlo ani vloni protože zima nebyla, a prozatím ani letos. Před pár dny napadl sníh, zatím to zvládám, ale velký mráz není. Dost nepříjemná je nasolená břečka, nevím proč, ale studí o dost víc než obyčejný sníh. Dost náročný je taky hluboký sníh, který zasype nohy i shora, takže ztráty tepla jsou o dost větší. Na delší procházky nosím v kapse záchranné "ponožkoboty". Letos jsem je potřeboval jen jednou (ani nebyl sníh a teplota lehce nad nulou), když se ani po asi půl hodině "nenastartovalo topení" a zima vítězila. Když se nedaří, nemá cenu to lámat přes koleno. Dělá se to přece proto, že to příjemné, i když i ten adrenalin v tom asi taky hraje roli. Nechci tu opakovat, co jsem napsal v sekci Extrém, ale zdůrazním nutnost pohybu. Když ne běh, tak alespoň svižná chůze. Tady se asi nedá mluvit přímo o tepelné pohodě, samozřejmě že to studí, ale musí být dostatečný krevní oběh i v prstech. Jak dlouho trvá, než se člověk vytrénuje? Nevím. Určitě je to individuální, záleží taky na tom, jak často se to dělá. Důležité je přidávat jen postupně a vnímat tělo, které si řekne, jak na tom je. Známé (asi Zátopkovo?) "když už nemůžeš, tak přidej" se pro tohle vůbec nehodí. Ještě pro úplnost: způsoby i motivace zvyšování tepelné odolnosti jsou různé. Dost populární je metoda hlubokého dýchání - Wim Hof: "Zastavte se, dýchejte a udělejte z chladu svého přítele a učitele!" (neuvádím zdroje, vyhledání "Wim Hof" jich dá spousty). Kryoterapie: Galja Kutereva z Kyjeva těžce onemocněla, dostala se z toho působením kryoterapie: youtube-Sněguročka (dá se tam zapnout ruské titulkování) Ivanna Krasnosilska (Ukrajina, Černigov) se k tomu dostala přes jógu. Je aktivní na YouTube a Facebooku, např. www.youtube.com/watch?v=sZ-e18YD16I, www.youtube.com/watch?v=q-2dKKWoSnQ, www.youtube.com/watch?v=PuN3hoE0fCs, www.youtube.com/watch?v=5ErwqePygSY www.facebook.com/watch/?v=347681305829859 Držím palce! MG
|
Dík za odepsání, a jó, jak píšeš - jde o to, aby to bylo člověku příjemný a když zima mi až tak příjemná není, nemá smysl to hrotit a něco si dokazovat. O tom to opravdu není. Nezahálím a trénuju, ale pořád vydržím tak kolem tří až pěti minut v aktívni chůzi, máme tady teď hodně sněhu, takže se přes to člověk musí taky brodit, pokud si sám neodháže cestu. Popravdě je problém i v tom, že teď se celkově nedá kam chodit a zkoušet chodit bos na odhrnutých chodnících, kde to studí jen zespod. Věřím že to bych možná už vydržel v pohodě i delší dobu. Tak mi zůstává trénovat jen kolem domu, v přírodě je to teď taky všechno zaházené sněhem. Tu Wim Hofovou metodu, o ní sem už někdy čet, to bych musel začít s celkovým otužováním organismu, i na to se už hodně dlouho chystám, jen je u mě problém se odhodlat, protože pořád mi je zima, tak jaksi mi to ubírá motivaci. Ale snad někdy. |