rss-diskuze
BOSKY a NABOSO
- zpět na úvod
Měli jste někdy ruku nebo nohu v sádře? Pak si jistě pamatujete na pocit, když vám tu sádru sundali. Každý dotyk na náhle obnaženou kůži byl podivný a trochu nepříjemný. Podobně se cítí ten, kdo stále chodí v botech a najednou si je zuje. Pro začátečníka je každý povrch mimo trávníku nebo pískové pláže nepříjemný. Chodidla jsou citlivá, ví o každém kamínku. Má tendenci pečlivě vybírat rovnější místa, mává přitom rukama a celkově připomíná provazochodce na laně.
A hlavně musí pořád myslet na to, že nemá boty.
Postupně si ale zvykáme a dokážeme chodit docela normálně na stále náročnějším terénu. Ostrým kamenům se sice vyhýbáme, ale děje se to nějak samo, aniž bychom na to museli myslet. Nepotřebujeme mít oči stále upřené pod nohy.
Při tom přivykání ani tak nejde o zesílení kůže na chodidlech, ale hlavně o posílení příslušných svalů.
Není třeba trénovat příliš intenzivně, ale hlavně často. Přehnaná intenzita je kontraproduktivní: jestliže vyrazíme na dlouhý výlet po ostrém štěrku a ještě na to nemáme, jsou výsledkem pouze puchýře, které nám znepříjemní několik dalších dní. Slabší povahy by mohly i odradit.
I pro trénovaného člověka bude ale šlápnutí na větší špičatý kámen vždycky nepříjemné, i když se mu obvykle umí intuitivně vyhnout snad i potmě.
Nejlepší asi je ten trénink pojednat tak, že spojíme příjemné s užitečným: nevynecháme žádnou příležitost, kdy nemusíme povinně mít boty, ale jakmile to začne být nepříjemné, necháme pokračování na příště.
30.9.2007 MG
Komentáře k článku:
Vložit nový komentář
vyhledávání ->
Počet komentářů: 8 Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
Zobrazit stránku: [ 1 ] [ 2 ]
 | Jak na to Náročný terén Zima Stydím se Metodika turistiky |
Měli jste někdy ruku nebo nohu v sádře? Pak si jistě pamatujete na pocit, když vám tu sádru sundali. Každý dotyk na náhle obnaženou kůži byl podivný a trochu nepříjemný. Podobně se cítí ten, kdo stále chodí v botech a najednou si je zuje. Pro začátečníka je každý povrch mimo trávníku nebo pískové pláže nepříjemný. Chodidla jsou citlivá, ví o každém kamínku. Má tendenci pečlivě vybírat rovnější místa, mává přitom rukama a celkově připomíná provazochodce na laně.
A hlavně musí pořád myslet na to, že nemá boty.
Postupně si ale zvykáme a dokážeme chodit docela normálně na stále náročnějším terénu. Ostrým kamenům se sice vyhýbáme, ale děje se to nějak samo, aniž bychom na to museli myslet. Nepotřebujeme mít oči stále upřené pod nohy.
Při tom přivykání ani tak nejde o zesílení kůže na chodidlech, ale hlavně o posílení příslušných svalů.
Není třeba trénovat příliš intenzivně, ale hlavně často. Přehnaná intenzita je kontraproduktivní: jestliže vyrazíme na dlouhý výlet po ostrém štěrku a ještě na to nemáme, jsou výsledkem pouze puchýře, které nám znepříjemní několik dalších dní. Slabší povahy by mohly i odradit.
I pro trénovaného člověka bude ale šlápnutí na větší špičatý kámen vždycky nepříjemné, i když se mu obvykle umí intuitivně vyhnout snad i potmě.
Nejlepší asi je ten trénink pojednat tak, že spojíme příjemné s užitečným: nevynecháme žádnou příležitost, kdy nemusíme povinně mít boty, ale jakmile to začne být nepříjemné, necháme pokračování na příště.
30.9.2007 MG
Komentáře k článku:
Vložit nový komentář
vyhledávání ->Počet komentářů: 8 Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
Zobrazit stránku: [ 1 ] [ 2 ]
2.9.2013 11:55 petradlo: kamínky, ostružiní? 
prosím, za jak dlouho mohu očekávat "toleranci" svých noh ke štěrkovým cestám nebo pěšinám pod jedlými kaštany/platany/mezi ostružiním? toto léto jsem tak 80% chození měla naboso (zahrada, běžné cesty v přírodě i ve městě, kancelář), předchozí měsíce a roky jen tak při každé příležitosti (průměrně tak 30-60 min denně) ... a po poslední procházce neudržovaným parkem jsem nachytala spoustu trní, hlavně na bříškách prstů :-( Nemluvě o štěrkové cestě, to jsem se belhala a vlekla jak hlemýžď
2.9.2013 13:13 MG: Re: kamínky, ostružiní?
Nejspíš je to individuální. Na štěrk se zvyknout dá, i když není štěrk jako štěrk. Čerstvě přivezený z lomu má hrany velmi ostré a je nepříjemný i pro zkušeného bosochodce. Jakmile se po něm nějakou dobu chodí nebo jezdí, hrany se obrousí a to už se snést dá. Vyšší vrstva, která je sypká, nevadí tol......zobrazit celý příspěvek
Nejspíš je to individuální. Na štěrk se zvyknout dá, i když není štěrk jako štěrk. Čerstvě přivezený z lomu má hrany velmi ostré a je nepříjemný i pro zkušeného bosochodce. Jakmile se po něm nějakou dobu chodí nebo jezdí, hrany se obrousí a to už se snést dá. Vyšší vrstva, která je sypká, nevadí tolik, jako jednotlivé kamínky na tvrdém podkladu. A makadam (kameny cca 5 cm, používá se jako spodní vrstva při stavbě silnic) není vhodný snad ani pro fakiry.
Trní je ale něco úplně jiného. Na to se asi zvyknout nedá. Čím menší trn, tím hůř - dozvíme se o něm až po několika dnech, když se pod kůží zanítí a bolí jako čert. Rčení "vytrhl mu trn z paty" tedy nevzniklo jen tak náhodou. Řeším to tak, že se trní pokud možno vyhýbám. Když to opravdu nejde (velmi zřídka), není žádná ostuda se obout. A když nejde ani to, je jediná možnost co nejdřív zapíchané trny pečlivě vyndat.
Trní je ale něco úplně jiného. Na to se asi zvyknout nedá. Čím menší trn, tím hůř - dozvíme se o něm až po několika dnech, když se pod kůží zanítí a bolí jako čert. Rčení "vytrhl mu trn z paty" tedy nevzniklo jen tak náhodou. Řeším to tak, že se trní pokud možno vyhýbám. Když to opravdu nejde (velmi zřídka), není žádná ostuda se obout. A když nejde ani to, je jediná možnost co nejdřív zapíchané trny pečlivě vyndat.
18.7.2016 14:02 Zuzana: Jak na to - náročný terén
Okrem toho, že ma všetci považujú za blázna... ale ten skvelý pocit naboso je neopísateľný :) Začala som vlani na jar a neskôr sa na to vykašľala. Kvôli okoliu ktoré si ťukalo na čelo... A tak som to toho roku dala... Z jari pomaličky A som už 3mesiace úplne bez topánok. Terén mi už nerobí problém ani po tme a to chodím so psom po kadečom a kdekade :) krásne bosé dni prajem :)
20.7.2016 21:19 Juro: Re: Jak na to - náročný terén
Ahoj Zuzka :) konečne opäť niekto zo Slovenska. a kde všade chodíš bosá? :) teraz v lete je to super len nie vždy to situácia dovolí. ja väčšinou chodím iba po prírode ale občas zájdem aj do mesta bez topánok :) ...Juraj
8.8.2016 19:29 Matej: Re: Jak na to - náročný terén
Keby bolo viac takých ako ty. :) To okolie si "ťuká" na čelo len chvíľu. Potom sa na to vykašlú. Aj ľudia z môjho okolia moju záľubu najskôr veľmi nechápali a čudovali sa, prečo chodím bosý. Teraz sa skôr čudujú, keď som obutý. :)