Právě nedávno jsem dostal asi dost nakumulovaný druh odvahy a zkusil být den bez bot, tedy jinak než když se nikdo nedívá, hezky na veřejnosti.

 Jistě, neřekl jsem si, dnes to prostě udělám. Asi nejvíce mi pomohlo se zbavit konkrétního strachu, tedy důvod proč jsem vlastně chodil v obuvi. Ač mě v nich bolely chodidla a někdy otekly nohy. Chodit celé dny v kroksách a žabkách to částečně řešilo. Ale nebylo příjemné cítit celý den pouze upocenou umělou látku. Našel jsem dokonce barefoot a minimalistickou obuv, ale na jednu stranu se mi nechtělo experimentovat s obuví v hodnotě asi +/- 2500 Kč a cítit zase jiný druh umělé látky.

 Neumím dát řešení pro každého. Ale mě pomohlo se nad sebou zamyslet. Nad svým strachem, konec konců žijeme jen jednou a až přijde můj den, rád bych umřel šťastný, že jsem udělal vše co jsem chtěl a nenechal se omezovat zkostnatělým a nelogickým myšlením společnosti. Takže tedy co je děsivějšího, než hromadné pohledy s tázavým, nebo znechuceným obličejem. A v nečekaný moment dotaz od cizího člověka ,,Vy jste bos???" - je vzdát to, protože to člověku v jeho poslední den života přijde nejvíce líto, že málo ve svém životě bojoval.

 Určitě nebudu chodit bos v práci, jsou místa a situace, kde to opravdu nejde, nebo je to zdraví nebezpečné. Ale po práci, nebo o víkendu, vyrazit na výlet a poznat co člověk už dávno zapomněl a tím je svět na kterém stojíme, proč ne?

 Zpět k mé první veřejní zkušenosti. Předně musím říci ,,ta volnost byla úžasná". Zatím jsem se pohyboval celý den v okolí kde bydlím. Opravdu nejhorší bylo překonat takový ten strach z lidí. Že se dívají, otáčejí, dělají tázavé obličeje. Lidi které znám, že se budou ptát ,,Ježiši, ty jsi bos? Proč nemáš boty? Měl bys se obout, nebo si šlápneš na střep." typicky babičky věta ,,Ty se nastydneš!".

 Realita byla ale jiná. Kromě babičky se nikdo neozval (válečná generace zažilá své). Ano, skoro každý se díval, možná se i otočil, ale v důsledku to bylo všem naprosto ukradený. Nebudu lhát. Strach mám i teď. Přesto mám v plánu to vyzkoušet i dál než v okolí. Vyjít někdy do města mezi dav lidí. Jsem opravdu zvědavý na ty reakce. A až se někdo zeptá? Tak nevím, asi prostě řeknu pravdu a sice ,,rád chodím bez bot". Je to pravda, nikoho přece neurážím. Nic úchylného v tom také není. Lidé co chodí bez trička jsou více nazí než já bez bot.

 Tak přeji všem začínajícím hodně odvahy! Někdy zase napíšu, jak jsem dopadl s další zkušeností.

 Hezké bosé léto. Igor Slouka.