Ahoj, o stezce ve Valticích jsem slyšel taky, ale odkdy se bude moci požívat nevím. Jedná taková stezka pro bosé je už v Beskydech, v rámci naučné stezky Gruň - Bílý kříž. Ono se o ní asi moc neví. Manželka to náhodou našla na internetu, tak bychom to chtěli někdy v budoucnu tam zkusit.

Docela mě udivuje,když někteří rodiče zakazují svým dětem,aby se vyzuli někde v čisté přírodě.A pak se budou jednou divit,čím to je,že má jejich dítě ploché nohy.Když vídávám takhle někde rodiny,tak mohu potvrdit,že spousta rodičů zbytečně prudí a komanduje svoje děti kvůli zbytečnostem.

Mám podobné zkušenosti - ze začátku se člověk musí překonat, aby boty sundal a zvládl to bez nich, ale čím víc chodí bos, tím méně se mu chce obouvat.

 Co se týká zimy - na jedné straně je pro mě příjemné chodit bos i v chladnějším počasí, určitě víc než než ve velkých vedrech. Ale v zimě si......zobrazit celý příspěvek

Mám podobné zkušenosti - ze začátku se člověk musí překonat, aby boty sundal a zvládl to bez nich, ale čím víc chodí bos, tím méně se mu chce obouvat.

 Co se týká zimy - na jedné straně je pro mě příjemné chodit bos i v chladnějším počasí, určitě víc než než ve velkých vedrech. Ale v zimě si myslím, že to bude problém. Kromě teploty, vlhkosti, druhu terénu záleží na době pobytu venku a také na způsobu pohybu. Přejít rychlou chůzí kratší úsek se dá, dokonce i ve sněhu (ale bacha, klouže to :-). Na druhé straně stát třeba půl hodiny na zastávce, když má vlak zpoždění a prší, může být problém i u teplot dost nad nulou. Samozřejmě záleží na tělesné kondici a určitě pomůže, když budeš chodit bosa trvale a postupně si tak zvykat. Ale podle zkušenosti předchozích generací i ti, co od jara nosili boty jen v neděli do kostela, se do bot koncem září vraceli. Dokonce se uváděly konkrétní dny (svátky?), od kdy do kdy se chodívalo bosky, ale to si teď nevzpomenu. V každém případě držím palce! Dej vědět, jak to půjde - třeba Ti to půjde :-)

 

Díky, to je zajímavá informace o bosorčení od jara do podzimu v minulosti. Určitě nepůju jak beran hlavou proti zdi a bosou nohou k sebezničení zimou. Co půjde v pohodě, to udělám:-)

 Včera jsem byla v Adršpachu a Teplicích nad Metují ve skalách. V Adršpachu po zeleně značené trase (4km - asi......zobrazit celý příspěvek

Díky, to je zajímavá informace o bosorčení od jara do podzimu v minulosti. Určitě nepůju jak beran hlavou proti zdi a bosou nohou k sebezničení zimou. Co půjde v pohodě, to udělám:-)

 Včera jsem byla v Adršpachu a Teplicích nad Metují ve skalách. V Adršpachu po zeleně značené trase (4km - asi 2 hodiny) a v Teplických skalách po modré (6km - asi 3 hodiny) vedou naprosto bezproblémové písková bosorčí stezky proložené dřevěnými lávkami a schody, v Adršpachu je to jen před vstupem do skal kousek vysypané štěrkem, ale dá se to oběhnout po trávě.

 V Adršpachu jsou vodopády a nádherné výhledy na skalní věže, v Teplických skalách jsou parádní skalní stěny, až několik set metrů dlouhé.

Bystromilo, no ty nás zásobuješ překrásnými tipy na cestování! Vzpomínám i na hezké výšlapy po celých Krkonoších (také po značkových cestách). Jak píšeš o tom drobném štěrku na dlažbě (pro fakíry :-)) - ono to časem také zmizí a dláždění je krásné. Vůbec mi nevadí, že jsem absolutní většinu týdne ve......zobrazit celý příspěvek

Bystromilo, no ty nás zásobuješ překrásnými tipy na cestování! Vzpomínám i na hezké výšlapy po celých Krkonoších (také po značkových cestách). Jak píšeš o tom drobném štěrku na dlažbě (pro fakíry :-)) - ono to časem také zmizí a dláždění je krásné. Vůbec mi nevadí, že jsem absolutní většinu týdne ve městě - ty povrchy jsou teď skutečně pestřejší; jo, taky jsem se "ofrňoval" nad nudnými hladkými asfaltovými plochami, ale litý asfalt se snad už od 70. let nepokládá - je teď mírně drsnější (tuším, že tomu odborně říkají "obalovaná drť") a i spousta jiných různorodých povrchů, takže pohoda. Jsem rád, že se ti "bosorčení" zalíbilo. A když už někdo mluví o nebezpečích, pak je poctivé přiznat: ano, jedno nebezpečí tu je. A velké. Je to totiž návyková droga. Já už jsem jí dávno propadl.