1) U prarodičů byla el. síť ještě někdy z 60. let (elektrotechnik nejsem, to budeš, Warde, asi vědět líp ty proč to bylo probíjecí) a vždycky, když jsem bosky vytahovala prádlo z pračk......zobrazit celý příspěvek
1) U prarodičů byla el. síť ještě někdy z 60. let (elektrotechnik nejsem, to budeš, Warde, asi vědět líp ty proč to bylo probíjecí) a vždycky, když jsem bosky vytahovala prádlo z pračky, tak mě ale pořádně brněly ruce (mokré prádlo, ideální vodič), nemluvě o tom, když jsem se dotkla přímo kovového bubnu pračky! Pěkný kopanec.
2) Tamtéž (opět bosky) jsem se jednou letmo dotkla toustovače, co babi nějak omývala (nevědoma si faktu, že el. spotřebiče se nemají omývat) a jí to nic nedělalo (solidní papuče) a mně to uštědřilo takovou šlupku, že mi srdce divže nevyskočilo z hrudníku. Nepřeháním. To bych schválně ráda věděla, kolik voltů to tak mohlo být.. zkrátka pořádný elektrošok. Rozdýchávala jsem to ještě doooost dlouho.
No ale s riziky se musí počítat, ne? I když sportuješ, tak musíš vzít v potaz nebezpečí úrazu. ;)
Pajo, autor tvého vyprávění to trochu zkomolil. Jistě, bylo to hrubě závadné a životu nebezpečné. Ale to napětí se tam dostávalo nějakým jiným, záludným způsobem; propojení fázového vodiče přímo by způsobilo jistou smrt, v lepším případě okamžité vyhození pojistek, kdyby se vana setkala s jiným kovovým předmětem (sprchovou hlavicí) nebo vodou.