Myslím že zvláště vhodné je bosá chůze v přírodě na členité......zobrazit celý příspěvek
Myslím že zvláště vhodné je bosá chůze v přírodě na členitém povrchu od jara do podzimu, dokud to venkovní teploty dovolí. Bosé šlapky jsou intenzivně drážděny nerovnostmi podkladu a tím se zatínají svaly na noze, což je velmi prospěšné a blahodárné pro nohu. Právě ta stimulace šlapky a zatínání svalů je důležité pro zdravý vývoj noh zejména u velmi mladých dívek ve vývinu, kde se tím zabraňuje propadení klenby a pozdějším problémům s plocháma nohama. Tím jsme se dostali k tomu, že je to vlastně i zdravé, protože na šlapce jsou i akupunkturní body, jejihž drážděním se stimuluje funkce celého organizmu.
Jediné vážné nebezpečí jsou ostré předměty, které mohou nohy poranit, zvláště ty ukryté třeba v trávě. Vše ostatní noha zvládne a není potřeba se rozptylovat žádnými brouky, slimáky, žížalami a podobně, ty šlapku neohrozí, ani nemohou a co z nich zbude se otře. Noha se dá navíc lépe a snadněji umýt, než prát špinavou botu, třeba od bláta, protože kůže nenasákne špínu a taky potom rychleji uschne.
Potom ten hmatový vjem z bosé šlapky od podkladu je úplně jiný, mnohem intenzivnější, což se mnohým holkám právě natom tolik líbí a zvláště v přírodě jsou nato mnohé zajímavé podklady, po kterých lze chodit bosky (lesní travá, mech, drobné jehličí na lesní půdě, nebo rozmoklá hlína, potůčky, písek a jiné) a je to na nich příjemné.
PS: nešlápla bych rozhodně na myš, něco velkého, nebo na něco užitečného, ale když jdu bosá a je předemnou šnek nebo slimejš, ráda na něj šlápnu.